Facebook Pixel

Oblíbené nabídky

Mileniálové chtějí pracovat už jen na dálku. Mladší a starší ne nutně

Marek Žalud
Marek Žalud Country Manager CZ/SK

Většina zaměstnanců práci na dálku akceptuje a nechce se jí zcela vzdát. Podle studie společností Antal a Cushman & Wakefield jsou mileniálové, tedy lidé narození v letech 1984–1994, obzvláště ochotní vykonávat své povinnosti z domova. 39 % z nich je připraveno opustit kancelář téměř úplně. Mezi mladšími lidmi to tvrdí 27 % a mezi staršími jen pětina. Ochotu pracovat na dálku ovlivňuje také velikost domácnosti. Čím méně lidí v ní žije, tím ochotněji jsou zaměstnanci ochotni rezignovat na práci v kanceláři pět dní v týdnu.

Vypuknutí pandemie a nutnost pracovat na dálku v mnoha firmách urychlily změny, které v některých organizacích probíhaly již delší dobu. A v těch, které se zdráhaly nechat zaměstnance plnit pracovní povinnosti z domova, změnily svůj přístup a zvýšily flexibilitu a důvěru v zaměstnance. K překvapení mnoha zaměstnavatelů se výkonnost podřízených ve většině firem nesnížila. V současné době se nacházíme ve fázi, kdy jsme se již naučili žít v nové realitě. Zaměstnanci získali větší samostatnost. Díky tomu si mnozí z nich mohou přizpůsobit poměr práce z domova a práce z kanceláře svým potřebám. A to v kombinaci s důvěrou ve zkušené zaměstnance, kteří firmu úspěšně provedli pandemií, jen přispívá k jejich výkonnosti a efektivitě.

Naprostá většina specialistů a manažerů chce mít možnost pracovat na dálku. Pouze 15 % chce po skončení pandemie pracovat z domova pouze ve výjimečných případech nebo vůbec.

 

Ti nejmladší nechtějí zůstat doma

Ochota pracovat na dálku se liší podle věku. Nejvíce by byli ochotni pracovat z domova mileniálové, z nichž téměř 4 z 10 (39 %) jsou připraveni vzdát se kanceláře úplně nebo ji navštěvovat jen občas. Pětina (22 %) by raději pracovala na dálku dva dny v týdnu a zbytek v kanceláři. Tři dny práce z domova v této skupině volí 17 % a jeden nebo čtyři dny 6 %, resp. 5 %.

Nejmladší lidé na trhu práce jsou z hlediska potřeby pracovat na dálku na druhém místě. V generaci Z, tedy u lidí narozených po roce 1995, by 27 % z nich chtělo zůstat doma po celý pracovní týden. Stejný počet by si vybral 2 dny práce na dálku. Pětina (21 %) by opustila kancelář na 3 dny v týdnu a 3 %, resp. 6 % na 1 a 4 dny.

Nejstarší zaměstnanci z generace X, tj. lidé narození před rokem 1983, mají nejmenší zájem o přechod na úplnou práci na dálku. Z nich by byla pětina (20 %) ochotna pracovat z domova neustále. Většina, 27 %, by zvolila dva dny mimo kancelář a 17 % tři dny. Stejně jako v ostatních věkových skupinách by nejméně lidí z této generace chtělo pracovat na dálku jeden nebo čtyři dny (13 %, resp. 7 %).

 

Svobodní by rádi pracovali zcela na dálku

Každý třetí zaměstnanec žijící sám (34 %) nebo s jednou osobou (32 %) a 26 % těch, kteří mají tři nebo čtyři členy domácnosti, jsou ochotní pracovat na dálku pět dní v týdnu.

Nejrůznější přístup k hybridní práci mají členové největších domácností. Mezi lidmi, kteří žijí s více než čtyřmi členy domácnosti, by 8 % chtělo zůstat doma pouze jeden den v týdnu. Stejně tolik jich nechce pracovat na dálku nebo by k tomu byli ochotni jen ve výjimečné situaci. Pro každou z dalších možností, tj. dva, tři, čtyři nebo pět dní doma, hlasovalo 21 % respondentů z této skupiny.

Naše analýza jasně ukazuje, že práce na dálku s námi sice zůstane i po pandemii, ale rozhodně zcela nenahradí práci z kanceláře. Očekávání zaměstnanců se velmi liší a do značné míry závisí na jejich životní situaci. Bez ohledu na jejich konkrétní preference by většina z nich chtěla strávit nějaký čas týdně v kanceláři, mít možnost setkávat se s kolegy, vyměňovat si připomínky a nápady nebo jen společně pít kávu a udržovat vztahy.

Máte nějaké dotazy? Obraťte se na autora: