Budoucnost ukrajinských uprchlíků na polském a českém trhu práce
Každý třetí ukrajinský uprchlík prohlašuje, že v Polsku zůstane dlouhodobě, což znamená, že jejich příliv může dlouhodobě podpořit i polský trh práce, uvádí report Ukrajinští uprchlíci v Polsku.
"Vypuknutí války na Ukrajině vyvolalo migrační potenciál takového rozsahu, jaký nebyl od druhé světové války zaznamenán. Musíme čelit výzvám a využít této příležitosti" - píší autoři reportu nadace WiseEuropa Foundation s názvem 'Pohostinné Polsko 2022+'.
Polsko a Česká republika se již několik let potýkají s nedostatkem pracovních sil. Po roce 2010 začal v důsledku nízké porodnosti pozorované od 90. let 20. století klesat počet lidí v produktivním věku, zatímco rychle rostoucí ekonomika vytváří dostatek pracovních míst. Více než polovina uprchlíků v České republice (55 %) i v Polsku (63 %) vyjadřuje přání pracovat v zemi své emigrace. Zvýšený počet válečných uprchlíků je jedním z možných řešení, jak zaplnit rostoucí demografickou mezeru.
Vzhledem k nedávno pozorovanému poklesu počtu osob v produktivním věku tento příliv kompenzuje (v závislosti na scénáři) 1,5 až 4 roky poklesu počtu osob v produktivním věku pozorovaného před rokem 2020 - jak píší autoři reportu 'Pohostinné Polsko 2022+'.
Klíčový je proto strategický přístup k tématu a budoucnosti válečných uprchlíků, ale také jejich podpora při zásobování trhu práce v zemích, kam emigrovali. Za tímto účelem je třeba se zaměřit na překonání překážek, které mohou provázet jejich aklimatizaci. Neochota zůstat v naší zemi dlouhodobě a jazyková bariéra jsou zde důležitými faktory. Otázkou tedy je, proč si uprchlíci vybrali právě Polsko nebo Českou republiku, a ne jiné západní země? Především, jak upozorňuje autor studie, blízká poloha a dobrá komunikace, ale také rozsáhlá sociální síť Ukrajinců, která v oblasti existovala již před válkou, byla velkou oporou zejména pro ty, kteří neovládali jazyk. Nicméně, jak vyplývá z průzkumu WEL, 1/4 Ukrajinců přicházejících do Polska ovládá polštinu alespoň na průměrné úrovni, zatímco 1/5 Ukrajinců přicházejících do České republiky ovládá češtinu na stejné úrovni. Pokud jde o angličtinu, v obou případech 2/3 z nich ovládají angličtinu na komunikativní úrovni.
V Polsku plánuje zůstat natrvalo nebo alespoň na několik let po skončení války 13 % vysoce kvalifikovaných pracovníků, manažerů a vedoucích pracovníků, v České republice je to méně, 7 %. Faktem je, že největší procento nově příchozích tvoří ženy s dětmi. Jejich rozhodnutí zůstat v zemi závisí na tom, jak dlouho je zde válka udrží a co by na Ukrajině našly po válce. Důležité je také, že třetina ukrajinských žen stále vykonává své zaměstnání na Ukrajině - na dálku z Polska. Přednášejí, učí na školách, pracují v IT a dostávají plat jako obvykle. Tamní mzda však pravděpodobně plně nepokrývá polské životní náklady.
Najde se v tomto případě řešení pro potřeby polského pracovního trhu? To se jistě ukáže v příštích letech. Bohužel je poměrně zřejmé, že ženy neskončí v těch odvětvích, kde jsou největší deficity. Zejména pokud hovoříme o profesích, kde převažují muži - stavebnictví nebo mezinárodní doprava. Procento vysoce kvalifikovaných pracovníků, sice stále nízké, ale přece jen viditelné, může dávat naději, že možná Ukrajinci nebudou úplně odpovědí na řešení deficitu na trhu práce, ale stále mohou být potenciálně velmi silnými kandidáty, které stojí za to přilákat a udržet ve svých organizacích.
